|
|
The Doubles That Lost Their Faces: The Role of Physiognomy in the Literature of Doubles in the 19th Century
Farniková, Hana ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Tématem bakalářské práce je dvojnictví v anglofonní literatuře 19. století ve spojení s fyziognomií, tj. vědou, která se zabývá propojením vzhledu člověka s jeho charakterem. Vědu znovuobjevil švýcarský pastor Johann Caspar Lavater, čímž ovlivnil literaturu 18. i 19. století. Práce se soustředí především na vztah tváří dvojníků a jejich protějšků. Důraz je kladen na "ztracení tváře" a to jak v doslovném, tak v přeneseném významu. Proto bylo potřeba stanovit funkce, které by tvář měla splňovat v rámci literárního díla. Francouzský filozof Gilles Deleuze stanovil role tváře (odlišovací, sociální, vztahová), které práce pro svou analýzu přebírá. Role zaručují jedinečnost tváře, sociální roli nositele a jeho schopnost komunikovat jak s ostatními, tak sám se sebou (zaručují tedy i to, že by si jednotlivé složky charakteru a vzhledu měly navzájem odpovídat.) Cílem bakalářské práce je zodpovědět otázku: co se stane s tváří a identitou, pokud jsou sdíleny s dvojníkem? Hlavní náplní práce je analýza tří stěžejních děl, které se zabývají tématem dvojnictví: Vyznání ospravedlněného hříšníka od Jamese Hogga, Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda od Roberta Louise Stevensona, Obraz Doriana Graye od Oscara Wilda. Každé z těchto děl přistupuje k dané tématice jinak: Hoggův román se zabývá ďábelským zlodějem...
|
host ::
RSS.